pátek 1. dubna 2016

Zase kousek z Project Life - week #4

Konečně jsem našla čas. Našla jsem čas na dohnání několika týdnů do rodinného alba. Jediné štěstí, že jsem si vcelku pečlivě vedla diář, protože bych asi těžko dávala některé události zpětně. První rok dětí je snad každý týden nějaké to "poprvé" nebo nějaká ta novinka, takže zapisovat, zapisovat, zapisovat. Když jsou poznámky, jde vše dodělat i zpětně ...pokud tedy nechybí fotky :-D.


Klasika :-). Má oblíbená klasika i v tomto týdnu. Velká stránka a k ni druhá, kde jsou fotky i kartičky zastrčené v plastových kapsách. 


Julinka nám tou dobou slavila svých deset měsíců a to si opravdu zasloužila svou stránku. Vybrala jsem nejaktuálnější fotky, na kterých je navíc vyjádřeno co v těch deseti měsících zdolala za milníky. Nesměla tedy chybět fotka rabující Juli u šuplíku, protože v deseti měsících začala vcelku solidně obcházet nábytek. Fotka samotné Juli a na závěr její oblíbená "jak jsem velikáááá" fotka. 


Pár detailů stránky je k vidění na následující fotce. Je poskládaná z potištěného pergamenového papíru a pod fotkou je zmačkaný jemný pavučinový papír. Zkusila jsem to prvně a moc se mi líbí jaký to udělá výsledek.Abeceda, datumovkou razítko a dřevěný výřez od Heidi Swapp.


Plastové kapsy se plnily velice snadno. Jednak jsme tento týden vytáhli ven kolo, což bylo naprosto boží a osvěžující po dlouhé zimě, kterou jsme proleželi s nudlí doma :-D. Zbylé fotky byly spíš domácího rázu a fotky ne zrovna vydařené kvalitou, takže jsem je dala do černobílá. To je vcelku slušná finta jak z nepovedené fotky udělat ucházející. Navíc se mi kombinace černobílé fotky a barvy moc líbí.


Ano, i naše Julie už okusila co je bílé pečivo a asi jako každé díte předvedla neskutečné divadlo. Zdusila to takovou rychlostí, že jsem nestačila zírat a pak ani uklízet. Vykoupat, převléknout, vyluxovat ...no to se mi ten rohel vyplatil :-D. Nemyslím, že je v rohlíku něco výživného, ale zkusit se má, tak mám ale po tomhle divadle chvíli vystaráno a zpět k jablku :-D.


Do kapes jsem tentokrát střihla do velké fotky, ale přiznávám, že to bylo jen proto, že hezky vyšla linie pro střih. Nikoho nepůlí, nikomu nestříhám obličej, tak jsem šmikla :-D. Navíc se mi moc hodila pak další velká kapsa, která by byla jinak úplně zabraná. 
Julinku jsme prvně venčili venku na hřišti, zkusila houpajdy a vůbec byla tak vyplesklá z dětí, sněhu a toho, že se plácá venku po zemi...


Tady už černobílá sekce :-). Společné vaření je super, Nela ho zbožňuje a tentokrát se nám povedlo udělat bramboračku opravdu braboračkou, ne jako posledně ze sušených hrušek místo hub :-D. Pro zpestření nudných gastronomických zážitků fajn, ale klasika je klasika :-D.


 A tady už je! Julinka a první stání. Od té doby už si stoupala a hodně rychle obcházela nábytek jak se dalo. Taky se Vám podařilo chytit první postavení? Určitě si dobře pamatujete jaká byla pro Vašeho prcka ta první motivace. Vzpomínám, že Nelinka si prvně stoupla, když se chtěla vydrápat pro ovladač od televize, který ležel na gauči :-D. Juli byla zase celá divá do myčky. No hold viděla talíř a jelikož je po mámě a všude hledá kde by co snědla, asi mě to ani nemělo překvapit :-).


Tak to jsme byli my a naše zážitky z letošního ledna. Prozradím Vám, že tenhle týden byl vůbec takový rozsáhlejší, takže stránek z něj je víc, ale to zase příště. 
Už jen to, že jsme byli na hřišti několikrát a jednou všude sníh, na konci týdne pak kolo v jarní bundě... to byla zase aprílová zima letos!





Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky, že jste si udělali čas na další mé řádky a budu ráda za Váš komentář.