pondělí 6. února 2017

Zimní omalovánky

V Praze už to všechno slezlo. Teda možná na nějakém tom vršku ještě drobet bílé čvachty najdeme, ale jinak je tu prostě jaro. :-) Minulý týden jsme ale potřebovaly být víc venku než doma, protože holky měly pokojíček vystěhovaný a nechtěla jsem, aby tam poletovaly, když byl u nás malíř (Ha, cože? Vždyť nemalujete?), tak jsem pobalila malé damstvo a dopolka jsme trávily venku. Být jen s Nelou, bylo by to snadné, protože má zimu moc ráda. S Julči přítomností to bylo horší, takže musel být předem plánovaný program :-).



Aby se mohlo začít tapetovat, musí se stěna na tenhle krok připravit. O tom bude ve středu komplet celý článek, protože mě osobně některé věci hodně překvapily...třeba pomůžou informace i vám. Prolezla jsem u večerního kafe Pinterest a našla holkám fajn zábavu na dopoledne. Stačí k nim pár drobností.

karton nebo tvrdší papír na šablony
fix na předkreslení
nůžky nebo řezací nůž na dokonání :-)


Na karton jsem namalovala holkám pár tvarů a písmenka, aby každá mohla do sněhu alespoň kousek sebe "vymalovat". Jak vidíte, příprava mi zabrala asi 30s, nebyl čas :-D jinak bych alespoň ty okraje před focením trochu ohoblovala. :-)


Doma jsme si vybraly pár barev z foukacích fixek, jen žlutou jsem poručila nechat doma. Žlutá ve sněhu odjakživa patří psům. To ví každý, už i Julča, takže vzhledem k plánované činnosti na dětském hřišti, jsem ji nechala v šuplíku. 


Každá vzala do kapes dvě barvy a mohly jsme vyrazit. Byl to minulý týden poslední den před tím oteplením, takže to bylo zároveň poslední naše bobování a poprvé zůstaly i Nelče ležet boby u cesty, protože foukačka byla prostě její.


Jak jsem si myslela, že tímhle vychytám Julinky zpruzené nálady ze zimy, byla jsem trochu mimo mísu. Daleko víc to, překvapivě, chytlo Nelinku, které jsem čas od času musela říct, aby se pořádně nadechla, protože rudla s každým mohutným fukem :-D.


Mé malé vlastenkyně to vzaly se vší parádou, na bílý podklad malovaly hlavně modrou a červenou a určitě získává karton deset bodů z deseti. Nezlomí ho, nepromokne a vydržel hodinu foukání.


Máte nějaký tip na venkovní legraci s dětmi, když není úplně to nej počasí? Já už snad začnu obrážet kulturu, protože Julinka mi dá tak hodinu a začne kňourat, že chce ke mě, pak volá "mňam mňamííí můůů" což rozumějte Domů, chci jíst :-D.


Jako správně vybavená rodička myslím i na tuhle fázi, protože je to úplně pokaždé. U Julči už vím, že kukuřičným chlebem získávám pro Nelču dalších 20 minut na hraní. :-) 


Je to trochu boj, že Nela chce být hodně venku a Julča už by metelila do tepla, ale tahle dvacítka minut vždy stačí Nele na rozloučení se sněhem a celkem v poklidu se vždy domů dostaneme :-D.


Co myslíte, bude ještě taková krásná zima? Od té doby, co máme holky, je tohle úplně první zima v Praze, která se tak moc podařila. Minimální čvachta, bobování už od začátku ledna a prý to ještě vypadá nadějně. Musí, protože Nela viděla ve školičce děti na snowboardu a od té doby funguje doma Houpací prkno jako pomyslný snowboard. 


Tak holky, seberte fixy, opucujte sníh ze zad i z kulichů a vyrážíme.


Nela svou šikovností zvládla posprejovat celou jednu svojí bambuli, takže teď už opravdu spolehlivě poznáme, která patří Nelince a která ségře :-D. A jestli někdo potkáte mé děti, tohle je jasný důkaz k identifikaci.


Fixy odloženy. Zbylo po nás barevné a veselé pískoviště, holky vyvětrané a rozhodně mi dnes usnou líp než kdyby seděly doma na pár metrech čtverečních a okukovaly malíře.


Aaaaa ještě abych nezapomněla, mám tu ještě jednu novinku. S radostí jsem přijala nabídku zúčastnit se na blogu Cut blog výzvy, kde krom mě bude dalších 11 parádních blogerů. Každý z nás dostal za úkol vytvořit motiv, který se stane skutečným díky řezacímu plotru. Určitě je fůra z vás zná. 

Každý bloger jsme trochu jiného zaměření, a já mám velkou radost, že se mezi námi ukáži i muži. Takového "Deníček moderního fotra" určitě znáte. Parádní úlovek Cut blogu je i mezi foodblogery, no mrkněte sami. Už 20.2. to celé začíná a vy máte možnost každý týden vyhrát originální motiv od blogera -autora návrhu. Já vám poradím, že jak jinak než že můj soutěžní příspěvek bude hravá a doufám, že i líbivý všem dětem :-).

Mrkni na seznam dvanácti blogerů, kteří do toho jdou.




Mějte se krásně. Do středy můžete soutěžit o krásný koš na hračky značky 3Sprouts a ve středu už tu bude naše tapetování a vše co o něm budete chtít vědět.
Hezký týden




6 komentářů:

  1. Jak já vám závidím,bo Julka 3/4 roku si ze školky přinesla,ven jen na chvilku,bo mě bolí nožičky a sníh studí ��. Přitom ještě v říjnu (to ještě nebyla tak otrkána) jsem ji honila domů. Je to síla,jaký vliv má kolektiv ��. Už se těším na jaro a doufám,že toto skončí a budeme řádit na zahradě, v lese, prostě venku ��. A ještě se chci zeptat,jak se vám povedlo,že Julka má stále chuť na kaši a nevyžaduje "dospelácké" jídlo a sladkosti. Vítek bude mít teď rok a půl a už se vzteká a vymrňává a vysvětlit si to nedá.Nikdo mu nic nenabídl a jíme podobně jak on,presto ��. Ale je pravda,že díky tomu máme doma veselo. �� Díky moc za super inspirativní články. Jolana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Joli, ta školka, že? Když to nezkazí mluvu, tak jídlo nebo právě tyhle návyky :-D. Na druhous tranu to zas dětem hodně dá. Já věřím, že se to srovná. Trochu tepla a jaro, pak už bude dobře :-).
      Noo a to jídlo. Víte proč? Protože je co se jídla týče hodně vycepovaná Nela. Vlastně odmala vidí Julinka nás i Nelu jíst stejně a holky to berou jako jasnou věc. Teď jsme to navíc obohatili tím, že si do té kaše každý hodí co chce. Můžou si vybrat z čerstvého ovoce nebo sušeného, na výběr mají vždy dost. Někdy ji chtěli ale jen tak bez ničeho. Chutná ji plus občas si něco upečeme a to se pak snídá. Nějak neprotestují a jsem moc ráda :-D.
      Všeobecně by Julinka byla v jídle mnohem vybíravější a horší, kdyby neviděla vycepovanou Nelu. Jedí jen bílé jogurty, žádné sladké ani ovocné, ovoce si dávají čerstvé do bílého apod. Mají teď obě rády různé pomazánky...myslím, že toho dospěláckého jídla mají hodně. Vědí, že nedostanou jen hodně kořeněné nebo slané - třeba když si udělám šopský salát nebo něco s olivama. A jinak jedí vše s námi :-).
      Moc děkuju za milý komentář a děkuju, že tu s námi jste :-)

      Vymazat
  2. Máme to hodně podobně. Toník jako starší by byl venku od rána do večera. Eliška je pecka domácí, v zimě se jí blbě chodí, jak je nabalená a všude to klouže. Chodíme na prochajdy s bobem, když to jde. Když to nejde, bere si kočárek a panenku nebo auto odrážedlo. Chodíme taky přes zimu 2x týdně cvičit do Sokola, to šlape ráda, jezdíme busem a pro ní je to zážitek a cvičení má ráda (oproti všem mateřským centrům atd., je Sokol volnější, tak si můžou vybrat, co chtějí dělat a zvládnou to oba). Jinak u nás vždycky zabere to, že jdeme dát ptáčkům nebo srnkám... Sbalí košíček a jdou oba.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miši ja si porad rikam, ze treba se to srovna. Nelinka loni tu zimu extra nemusela. Vadilo ji, ze to klouze, ale jinak vseobecne miluje odmala byt venku klidne cely den. Juli to ma narocnejsi, protoze se musi prizpusobit a cely den venku je na ni moc, obzvlast, kdy uz nema kocar, takze musi zvladnout skoro co Nela - a ta ji nesetri :-D. Ten Sokol je paradni, to s emi moc libi a obzvlast, ze by mohly byt spolu :-) zkusim se po necem podivat.

      Vymazat
    2. To chápu, my se pěšky taky nikam nedostaneme. Mladší holky jsou asi stejně věkově, tak to máme hodně podobný. Už cesta do školky je pro ní výkon... Teď, jak se oteplilo, máme relativně čistý cesty, tak jsme už vytáhli i motorku a traktory, tak to se veze a jde to. A zase se nám sem vrátily ovečky, tak chodíme za nima. Je to takový vděčný. S Toníkem bych byla za půl hodinky zpátky, s Eliškou je to nejmíň na hodinu, tak jsem to začala Toníkovi zpestřovat úkolama (na začátku prochajdy dostane seznam, co má najít - malý kamínek, velký kámen, ptáčka, modrý auto, psa atd...)

      Vymazat
    3. tady je ten sokol na vinohradech http://www.sokolvinohrady.cz/rodice-a-deti :-)

      Vymazat

Díky, že jste si udělali čas na další mé řádky a budu ráda za Váš komentář.